Praha.cz

Rothmayerova vila ve Střešovicích se příští rok otevře veřejnosti. Její nový správce, Muzeum hlavního města Prahy, v ní plánuje otevřít expozici určenou pro malé skupiny návštěvníků. Tématem expozice bude život a dílo architekta Otto Rothmayera a jeho učitele Josipa Plečnika. Vila je památkově chráněná a v poslední době prošla rekonstrukcí, která vrátila její vzhled z 50 let.

O plánovaném zpřístupnění Rothmayerovy vily informovala ředitelka Muzea hlavního města Prahy Zuzana Strnadová. Nedaleko Rothmayerovy vily se nachází také Müllerova vila, která již veřejnosti přístupná je. Obě vily tak budou tvořit logický celek a je pravděpodobné, že vstupenka do obou vil bude společná. O Müllerově vile jsme psali nedávno tady.

Muzeum hlavního města Prahy se stane správcem Rothmayerovy vily od května letošního roku. Rozhodli o tom pražští radní. Muzeum spravuje i Müllerovu vilu, která se stala oblíbeným cílem mnoha návštěvníků.

Oprava Rothmayerovy vily

Hlavní město Praha získalo Rothmayerovu vilu v roce 2008. Odkoupilo ji od Rothmayerova syna s podmínkou, že vilu opraví a zpřístupní veřejnosti. Celková rekonstrukce vily začala ještě v době, kdy ji spravovala Galerie hlavního města Prahy. Náklady na rekonstrukci interiéru i exteriérů vily byly spočítány na 23 milionů korun. Během rekonstrukce byly odstraněny nepůvodní stavební změny a vzhled budovy se vrátil k původní podobě z 50 let. Opravena byla i fasáda, která byla poškozena zatékající vodou. Pozornosti restaurátorů neušlo ani dřevěné zařízení interiéru.

Architekt Otto Rothmayer (*28. 2. 1892 - † 24. 9. 1964)

Architekt Otto Rothmayer navrhl vilu pro svou rodinu. Až do roku 2008 v ní bydlel jeho syn, poté ji nabídl k odkoupení Praze. Otto Rothmayer se nejdříve vyučil truhlářem, poté začal studovat na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Zde se stal žákem slovinského architekta Josipa Plečnika. Plečnikova tvorba, která vycházela ze středomořské architektury, ovlivnila celý další Rothmayerův život i tvorbu. Lze bez nadsázky říci, že Rothmayer se stal Plečnikovým pokračovatelem.

Během svého života se podílel na návrzích a realizaci vnitřního zařízení pro interiéry bytu prezidenta Masaryka, na přestavbě tzv. Tereziánského křídla Starého královského paláce, na dokončení Klínové chodby se slavnostním vstupem do Španělského sálu, pomníku padlým v Jelením příkopu nebo na přestavbě budovy lesní správy v lánské oboře. Po svém odvolání z funkce se stáhl do ústraní a zbytek života prožil v malém domku v Břevnově, který si sám navrhl.

Foto: citygalleryprague.cz, Lucie Haškovcová

pchj